Kočky

Anatomie kočky domácí popisuje stavbu těla kočky domácí a s ní související vlastnosti. Kočka domácí je představitelem tzv. malých koček (Felidae). Její tělo je přizpůsobené životu predátora – má ostré smysly, dokáže vyvinout velkou rychlost i pohybovat se potichu a je vyzbrojena zuby a zejména drápy k usmrcení kořisti. Má dlouhé tělo na relativně krátkých nohách, krátký krk a poměrně širokou a krátkou hlavu a středně dlouhý ocas. Srst je obvykle krátká, rovná a přilehlá. U ušlechtilých plemen koček se pak objevují některé záměrně vyšlechtěné odlišnosti od tohoto schématu.

Kostra, svalstvo a chrup

Kostra kočky se skládá z lebky, páteře, žeber s hrudní kostí a kostí končetin. Spojení pákovité stavby zadních končetin a silných zádových svalů umožňuje kočce velice rychlý start a mohutné skoky, není však vhodné pro dlouhodobý výkon (kočka tedy kořist neštve, ale přepadá ze zálohy).

Dospělá kočka má 244 kostí a 512 svalů.

Lebka kočky je středně dlouhá, s dobře vyvinutou mozkovnou a silnými čelistmi. U kočky rozeznáváme chrup trvalý a mléčný. Mléčný chrup kočky má 26 zubů. Trvalý chrup se skládá z 30 zubů,přičemž z horní čelisti jich vyrůstá 16, z dolní 14.

Smyslové orgány a smysly

Smyslové orgány jsou složité aparáty sloužící k přijímání selektivních podnětů z okolí, které zprostředkovávají mozku, který je dál analyzuje a případně na ně reaguje. Nejvyvinutějším smyslem kočky je zrak, naopak nijak zvlášť dobrá není chuť.

Zrak

Oko kočky má podobnou stavbu jako oko lidské, nicméně jsou zde některé výrazné rozdíly.Kočka má omezený pohyb očí (její zorné pole je omezeno na 205 stupňů oproti 220 stupňů u člověka) a její rohovka je více vyklenutá, což zvyšuje kvalitu vidění. Zároveň jí určitou výhodu přináší větší pohyblivost hlavy.A nakonec, na rozdíl od člověka má kočka tzv. třetí víčko, které zvlhčuje oko, takže kočka nemusí na rozdíl od člověka neustále mrkat.

Sluch

 Sluch je po zraku dalším dobře vyvinutým smyslem kočky.

Hmat

 Hmat je další z vysoce vyvinutých kočičích smyslů. Zprostředkovávají ho hmatové receptory uložené v hluboké vrstvě kůže nebo ve hmatových fouskách u úst a na tlapkách.

Čich

 Kočka se při lovu nespoléhá na čich v takové míře jako pes.Má 200 miliónů čichových receptorů, které jsou na čichové sliznici, což znamená lépe vyvinutý čich než člověk.

Smysl pro rovnováhu

 Kočky mají větší smysl pro rovnováhu než lidé, protože jsou schopné rychle zpracovat přicházející impulzy a zareagovat. K udržování rovnováhy používá kočka ocas, který používá podobně jako používá člověk jdoucí po laně tyč.

Chuť

 Chuť je nejméně vyvinutým kočičím smyslem. Většina chovatelů koček by však s tímto názorem polemizovala, protože kočka má často velmi „mlsný jazýček“ a rozezná svoje oblíbené jídlo. Říká se, že kočka nemá receptory pro sladkou chuť a tak ji nedokáže vnímat.

Srst

Srst chrání kočku před nepřízní venkovního prostředí – nejen před zimou a teplem, ale i proti vlhkosti. Srst volně žijících koček je dokonale přizpůsobena venkovním podmínkám. V létě je srst řidší, v zimě je velmi hustá, takže chrání kočku i před mrazem. Proto kočky dokáží žít celoročně venku i v severských krajinách. Stačí, když mají k dispozici suché, závětrné a klidné místo.

Je známo 15 základních barev srsti u koček. Od černé, přes čokoládovou, modrou, lila, krémovou, červenou, skořicovou až po bílou. Srst se liší nejen barvou, ale i kresbou – mramorovaná, tygrovaná, tečkovaná. Chlup nemusí být jednobarevný. Může být kroužkovaný, anebo mít jinou barvu na konci, barva může být kombinovaná se stříbrnou či zlatou.

Domácí kočky se vyskytují prakticky ve všech barevných kombinacích. V Evropě najdeme na ulici většinou mourovaté, jednobarevné či různě skvrnité kočky. V Asii a Africe zase najdeme spíše domácí kočky se siamskými znaky (bílé kočky se skvrnami na končetinách, tváři, uších a ocase v různých barvách).

Vnitřní orgány

Dýchací soustava

Dýchací orgány kočky slouží nejen k dýchání, ale též jako důležitý termoregulačný aparát.

Oběhová soustava

 Srdce kočky je čtyřkomorové a jeho frekvence tepu se pohybuje mezi 100 až 140 tepy za minutu. Kočičí krev má v porovnaní s lidskou vyšší sráženlivost. Obsahuje více červených a bílých krvinek.

Trávicí soustava

 Na začátku trávicí soustavy je tlama. V ní se kromě zubů nachází svalnatý drsný jazyk, který obsahuje chuťové receptory a posouvá potravu směrem do hltanu. Kromě jiného slouží též k čištění srsti.Trávicí soustava kočky je uzpůsobena k trávení masa – jako u všech predátorů je relativně kratší než trávicí soustava všežravců či býložravců.

Močové orgány

 Močové orgány tvoří dvě ledviny, močovody, močový mechýř a trubice.Obvyklé množství moči je 100 až 200 mililitrů za den. Kocour má dlouhou a úzkou močovou trubici, což někdy způsobuje problémy při močení.

Pohlavní orgány

 Pohlavní ústrojí u kocoura tvoří varlata uložená v šourku. Pohlavní ústrojí kočky tvoří vaječníky uložené v břišní dutině. Kočičí děloha má tvar písmene Y.

Žlázy s vnitřní sekrecí

 Tyto žlázy jsou součástí regulačního mechanismu látkové výměny, růstu, pohlavních funkcí a jiných tělesných pochodů kočky. Vylučují do krve hormony.

Mozek

 Kočičí mozek váží asi 26 až 32 g a tvoří tak asi 1 % její váhy. Malý mozek řídí motoriku.